Zobrazení a vidění v ortodontii – fotografie a rtg vyšetření v souvislostech

Člověk se pokoušel od nepaměti zobrazit skutečnosti, které považoval za důležité. Nebyla to pouze potenciální kořist, tedy zvířata. Již v pravěku to byl sám člověk a jeho tvář. Portrét ženy řezaný z mamutoviny, nazývaný Venuše da Vinci, byl vytvořen 26 000 let př.Kr. Prof. Absolon jej objevil u nás v Dolních Věstonicích. Zobrazení obličeje pak prochází celými dějinami, připisuje se mu různý význam a má nemalou vypovídací hodnotu i z hlediska medicínského. Příběhy portrétů Sv. Václava a Karla IV., či Rudolfa II. jsou toho dokladem. Vznikem fotografie se pak stává obrazová dokumentace vědecky valentní.

Ani snaha zvídavého člověka podívat se také dovnitř těla není nová. První veřejnou pitvu u nás provedl Jan Jessenius v roce 1600. Lékaři toužili podívat se do lidského těla i zaživa a zjištěné využít v terapii. Bránu k tomu otevřel W. C. Röntgen objevem paprsků X. Zobrazení vrstev, jak je popisoval R. D. Sinělnikov na preparátech, pak aplikovat na živých pacientech umožnili svým vynálezem A. M. Cormack a G.N.Hausfield. Na scénu zobrazovacích technik vstoupila CT. Dnes nabízí tato technika řadu diagnostických upřesnění a 3D rekonstrukci.

Autor komplexně shrnuje způsob zhotovení a techniku při fotografickém a rentgenologickém zobrazení v ortodoncii. Zobrazení je třeba vyhodnotit. A vidění je důležitým prvkem tohoto vyhodnocení. Tak, jak se vyvíjela technika zobrazení, rozšiřovaly se i poznatky o vidění. Jak „neuro-oftalmologického“ ve studiích prof. Margaret Livingstonové, tak psychologického. Vidění mužskýma a ženskýma očima, profesionální, podvědomé. Vnitřní vidění pacienta a vidění nevidomých. V neposlední řadě pohled očima výtvarného umělce. Jména Albrecht Dürer, Leonardo da Vinci a Michelangelo Buonarotti nepotřebují komentáře. A také František Drtikol. V ortodontii je tento aspekt mimořádně důležitý. Přesto, že je měření zjištěných údajů nezbytné, je „vidění“ v určitých situacích významem převažující. Ortodontie je obor vidění neměřitelného, nikoliv měření neviditelného. A navíc je tempo vývoje techniky a výtěžnosti rtg. vyšetření tak rychlé, že se mění i valence některých dříve provedených měření.

A vše zobrazené a viděné je třeba posoudit v souvislostech. Je nutno vědět, abychom mohli vidět. I teletrg. a profilová fotografie vyžaduje propojení zjištěných informací.

Zobrazení je v lékařství součástí dokumentace a slouží jak účelům dokumentačním, tak diagnostickým. Míra jeho výtěžnosti je dána schopností dát informace do souvislostí. Zdůrazněno bude to, co je důležité pro pracovní pozici sestry, či ortodontické asistentky. Autor se fotografickým zobrazením zabývá od roku 1993, kdy napsal první skripta, shrnující tuto tématiku a již 16 let v terénní praxi využívá CT vyšetření.

Zpět na výpis přednášek v sekci ortodontických asistentek